Návšteva kraja Žitkovských bohýň

Kraj bohýň
Kraj bohýň

O knižnom príbehu a kraji bohýň som písala v jednom z predchádzajúcich príspevkov Kraj bohýň. Tento týždeň som Žitkovú, čoby prvú dedinu za slovenskými hranicami v Bielych Karpatoch navštívila znova. Previezli sme Bedovou, Koprvazy, Hudáky, Rovné i Černou a kochali sa pohľadom na kopce a stráne zaliate slnečnými lúčami.

Bohyne, podľa spomínaného románu, boli paradoxne pre ateistickú ideológiu „tmárky šíriace pomýlený svetonázor“. Nie však zvykmi, ktoré Surmena dodržiavala, bola nebezpečná, ale schopnosťami, ktoré preukázateľne mala. Dôvod jej smutného konca na psychiatrii. My sme bohyne nehľadali, ani z vosku sme si veštiť nedali. Len sme zakotvili v prvej škole, teraz penzióne, aby sme si vychutnali v príjemnom rozhovore o mágii jedinečnú atmosféru kopaničiarskeho kraja.

Z knihy: Protištátnu činnosť vraj skupiny BOHYNE podľa štátnej bezpečnosti vykonávali Kraňačka (Krasňáková Žofie), Mahdalka (Mahdalová Josefína), mladá Mahdalka (Mahdalová Marie) a Surmena (Surmenová Terézia) pre kladný vzťah k nacistickej ideológii. Ako tento kladný vzťah pozorovali výskumníci z SS-Hexen-Sonderkommanda v činnosti vzťahujúcej sa k teórii o potieraní nordickej rasy snahami cirkvi je zaznamenaný takto: „V noci ze dne 23.6.1942 Surmenová i přes zákaz nočního vycházení a platnost stanného práva organizovala setkání za účelem sběru bylin. Asi ve 23,30 se k jejímu domu dostavilo sedm žen, které se sešly z různých usedlostí z katastru obce Schitkowa, a to vybaveny koši a tzv. trávnicemi. Asi deset minut po půlnocí se vydaly společně s Terézii a Irenou Surmenovými nad kopanici Bedowa, na stráně. Zubringer AH-12 uvedl, že na stráni se přítomné svlékly a nahé sbírali byliny asi do čtvrté hodiny ranní. Poté se zase oblékly, sešly do domu Surmenové, kde zanechaly obsah košů a trávnic, a ještě před rozedněním se rozešly do svých bydlišť. Na základě dalších terénního výzkumu lze konstatovat, že toto počínání je v dané oblasti pro noc sv. Jana obvyklé, neboť se zde věří, že mezi svatojánskou půlnocí a rozedněním mají natrhané byliny největší moc. Účinky bylin se pak údajně zvyšují, jsou-li nasbírány mladými pannami v počtu devět, a to pokud možno nahými. Stejnou aktivitu v tuto noc prováděly: Gabrhelová Irma se svou matkou Struhárovou Annou, Hodulíková Kateřina, Krásňaková Žofie, Mahdalová Josefína, Marie a jejich schovanka Pagáčová Marie, zv. Fuksena, viz osobní složky jmenovaných. Skupina žen kolem T. Surmenové nebyla při nočním vycházení přistižena bezpečnostními orgány. V rámci výzkumu jejich aktivitu neohlašujeme, neboť prokazatelně nešlo o noční vycházení za účelem protistátní činnosti, nýbrž za účelem provozování zkoumaných praktik.“  Kateřina Tučková: Žitkovské bohyně, str. 306

Nemeckí vedci boli presvedčení, že autochtónne obyvateľstvo praktikujúce germánsku prírodnú gnózu nezmenenú žido-kresťanským importom napĺňa teutónske ságy a pritom praktikovali prax staroslovanských kňažiek „incantatorae“.

V roku 2014 je spln v čase dlhých dní a krátkych nocí 13.6. o 5,09 hod. Dievčatá, ktoré máte záujem zbierať liečivé bylinky zo štvrtka dvanásteho na piatok trinásteho a z piatka trinásteho na sobotu štrnásteho, dajte mi vedieť. Bude nás deväť a vhodnú stráň si spolu vyberieme. 🙂

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Scroll to Top